ČESKOSLOVENSKO-POLSKÝ SPOR O TĚŠÍNSKO
Konec Velké války vnesl do středoevropského prostoru řadu epochálních změn – velká impéria Německého císařství a Rakousko-Uherska byla v troskách, na kterých povstaly nové nástupnické státy. Neobešlo se to bez problémů při vytyčování nových hranic. Nejpalčivějším československým územním sporem v rámci českých zemí byla oblast Těšínského knížectví. Tento mnohonárodnostní průmyslový region bohatý na ložiska kvalitního černého uhlí, protkaný železnicemi, z níž především Košicko-bohumínská dráha měla pro ČSR zásadní význam, si nárokovala jak Praha, tak také Varšava.
Spor se nepodařilo vyřešit mírovou cestou, a v lednu 1919 došlo mezi oběma státy ke krátké, leč krvavé válce, zastavené až na popud dohodových mocností. Dne 28. července 1920 tak bylo historické Těšínsko rozděleno mezi oba státy a tento stav trvá dodnes.
Přednášející PhDr. Tomáš Rusek
Zpět na aktuality